„Když poprvé slyšíme pojem genocida, většině se vybaví zatýkání Židů ve 2. světové válce a jejich násilná smrt v koncentračních táborech. Tím by ostatně mohl končit i příběh na naší půdě. Ale když začneme přemýšlet nad významem genocidy nezůstáváme jen u 2. světové války. Postupujeme dál. A co je horší, blíže k současnosti. Ať už jde o masové vraždy lidí rozdílného náboženství, protože nevěřili v to samé nebo prostě jen měli víru. Ať jde o jiný styl a náplň života, protože byli součástí svého národa s tradicí a historií. Nebo ať jde jen o jinou barvu pleti, protože pocházeli z jiné části naší Země. Ať jde o jakýkoli nepochopitelný důvod těchto vražd, této genocidy, není to v pořádku. A i přesto se stále děje i v tento den, v naší realitě. A přesně nad tím bych chtěla, aby se návštěvníci po projití v naší půdě zamysleli. Oni pocítí jen malý zlomek strachu a hrůzy, kterou zažívali ti, kteří se skrývali před pachateli genocidy. A snad je i tento drobný pocit na chvíli zastaví a donutí je popřemýšlet nad zlem, kvůli kterému zemřelo tolik lidí a nad tím, že genocida neskončila u vyhlazování menšin během světové války. I dnes kvůli genocidnímu chování umírají nevinní lidé. Alespoň kvůli nim bychom neměli mlčet a o genocidě mluvit."

- Žofie Hartmanová